Mindaugas

Mindaugas byl litevským velkoknížetem a od roku 1253 králem. Je považován za prvního známějšího vládce Litvy, kterému se podařilo sjednotit dosud politicky nejednotné území obývané Litevci a částečně také Žmuď.

V letech 1238–1240 okamžitě využil oslabení ruských knížectví tatarskými vpády a připojil tzv. Černou Rus na horním toku Němenu a Polock. Aby odvrátil hrozící protilitevskou koalici řádu německých rytířů, podmaněných žmuďských knížat a Jotvingů, která se začala formovat z popudu haličsko-volyňského knížete Daniila, souhlasil Mindaugas s přijetím křesťanství. Poté ho roku 1253 nechal papež Inocenc IV. korunovat litevským králem a na Litvě bylo zřízeno katolické biskupství. Král odstoupil Žmuď řádu německých rytířů a Černou Rus knížeti Daniilovi. Tento stav však neměl dlouhého trvání. Jakmile se řád pokusil převzít Žmuď do své moci, utrpěl roku 1260 těžkou porážku u Durbe.