I Sung-man

I Sung-man byl první prezident Korejské republiky.

Absolvoval chlapeckou misionářskou školu vedenou metodisty, roku 1898 byl uvězněn za podporu Klubu nezávislosti, studoval v USA, kde organizoval odboj proti japonské okupaci – doktorát získal roku 1910 v Princetonu. V roce 1919 byl prezidentem „Prozatímní šanghajské vlády“ a exilovou hlavou státu zůstal až do roku 1939.

Vůdcem nově vzniklé Jižní Koreje se stal v roce 1948 a během svého funkčního období byl konfrontován s korejskou válkou, kterou vyvolal komunistický sever v čele s Kim Ir-senem. Ve vykonávání svého úřadu měl spíše nacionalistické diktátorské tendence, nejvíce se podobal posledním králům dynastie Čoson. V roce 1956 nechal změnit ústavu, aby mohl být potřetí zvolen prezidentem.