Obří hrnce

Obří hrnce jsou geomorfologické tvary v podobě kruhových nebo elipsovitých prohlubní ve skalním dně nebo na povrchu skalních bloků. Jejich vznik je výsledkem eroze, t.j. abrazívního působení pevného materiálu, unášeného vířivým proudem vody. Vznikají v říčních korytech, na mořském břehu, pod ledovci nebo v krasových dutinách.

V práci Josefa Rubína a Břetislava Balatky Atlas skalních, zemních a půdních tvarů je obří hrnec definován jako „prohlubeň pravidelného tvaru v korytech vodních toků, v podledovcovém skalním dnu, na mořském nebo jezerním pobřeží a ve stropech jeskyní. Kotel vzniká evorzní činností proudící vody. Má zpravidla kruhový nebo elipsovitý půdorys a válcovitý, půlkulovitý, kuželovitý nebo miskovitý tvar“.